pátek 20. srpna 2021

Rychlá móda a její dopady

fast fashion

Všichni to známe. Slevy až 70%,kdy seženete tričko za 129 Kč nebo i za míň, tak si jich pár koupíte. Přihodíte nějaký svetřík, možná sukni… Nakonec jste v tom za tisícovku. Svetřík si pak reálně oblečete dvakrát, sukni třikrát, a z triček se po několika praních stanou nenositelné onuce.


Ale přemýšleli jste nad tím, co za takovým nákupem (kromě ztracené tisícovky) vězí? Rozhodla jsem se napsat článek, ke kterému se budu moct vrátit pokaždé, když mě bude lákat nakoupit ve fast řetězcích za pár korun.


Módní průmysl se podílí na problémech, jako jsou znečištění a nedostatek vody, chemizace půdy, odlesňování, produkce CO2, a chudoba, s kterou souvisí nedostatečné ohodnocení pracovníků a práce pod hranicí minimální mzdy. Problém také spočívá v množství vyprodukovaného odpadu, ať již při výrobě, nebo poté, co spotřebitel vyhodí již nenositelný kus oblečení. V zemích Evropské unie je ročně vyprodukováno 5,8 milionů tun textilního odpadu, který je mnohdy z materiálů, které se v přírodě nerozloží, například polyester či MMC.


Na jedno bavlněné tričko se spotřebuje 2.500 l vody - pro lepší představu, když si napustíte vanu plnou vody, spotřebujete cca 200 l vody. Masivní odčerpávání vody z krajiny má nevratné důsledky, což vidíme i na příkladu Aralského jezera, kde dlouhodobému pěstování bavlny v oblasti a využívání vody z jezera klesla jeho hladina o více než 25 metrů a v současné době už ani netvoří souvislou vodní plochu. Kromě ekologické katastrofy to znamená i obrovský problém pro místní obyvatele. Kromě nedostatku vody a dezertifikaci krajiny čelí také problémům se uživit – dříve byly hlavní částí jejich jídelníčku ryby. 

Konvenční bavlna je často pěstovaná v oblastech, kde je nedostatek vody. Tím, že je z 50 - 70 procent uměle zavlažovaná, na její pěstování se používá voda, kterou by mohli pít lidi žijící v daných oblastech. Vývozem bavlny tedy z krajiny “vyvážíme” i vodu, které už je v dané oblasti už tak nedostatek. Voda použitá na vypěstování bavlny na jedno 250g triko je pro jednoho z obyvatel pitnou vodou na tři roky.

Bavlna je poměrně choulostivou plodinou podléhající škůdcům a na její pěstování padne až 16% celkové světové spotřeby pesticidů. A to zabírá jen 2,5 % zemědělské půdy. Pro představu, na výrobu jednoho trička je použito cca 150 g pesticidů. Hnojiva na bázi ropy narušují přirozenou biodiverzitu půdy. Biodiverzitu narušuje i to, že se pěstuje v monokulturním hospodářství (ve velkých plochách se pěstuje jen jeden druh plodin), a to bez ohledu na jednostranné vyčerpávání půdy a potřeby místních obyvatel.

Na bavlnu se používají velmi toxické pesticidy. Například. Aldicarb - jeden z nejtoxičtějších pesticidů. Jedna kapka absorbovaná kůží (dospělého člověka) může způsobit smrt. Jeden z nejpoužívanějších pesticidů pro pěstování bavlny. Takto vypěstované bavlny je na světě až 70 procent z celkového množství.

Bavlna zaměstnává 250 mil. lidí na celém světě. Je většinou pěstována, ošetřována i sklízena ručně. Jedná se o náročnou práci prováděnou na horkém slunci. I přesto žijí farmáři pod hranicí chudoby.

V Indii obhospodařují farmáři v průměru 2 hektary půdy, což je přibližně velikost fotbalového hřiště. Jsou chudí a nemají úspory, musí proto přijmout výkupní cenu, kterou jim zprostředkovatel nabídne. Kvůli nízkým výkupním cenám farmáři často zaplatí více za nákup semen a pesticidů, než reálně vydělají. Je pro ně obtížné vyjít s penězi a pokrýt potřeby rodiny. Farmáři často propadají dluhům a řeší svou situaci i sebevraždami.

Je dokázané, že při používání pesticidů vzniká řada zdravotních problémů, jako například akutní otravy, rakovina, nebo jiné chronické choroby. Pesticidy také degradují kvalitu půdy, čímž farmářům v dlouhodobém horizontu klesá úroda.

V Číně, v regionu Sin-ťiang se nacházejí koncentrační tábory Ujgurů (muslimské menšiny), která produkuje cca 20 procent světové bavlny. Koalice za lidská práva odhaduje, že bavlna vyrobená v těchto táborech se nachází v jednom z pěti výrobků z konvenční bavlny na celém světě.

Pracovní podmínky v textilních továrnách jsou často velmi špatné, elektrická zařízení nejsou kontrolována a není dodržována požární bezpečnost. Nehody, požáry, zranění a nemoci jsou běžnými událostmi. Většina budov má malou nebo žádnou ventilaci, takže pracovníci dýchají vlákna a toxické látky.

Objednávek ke zpracování je často tolik, že jsou zaměstnancům pravidelně odpírány přestávky na toaletu, nebo dokonce pití vody. Pravidelně také čelí slovnímu a fyzickému týrání.

Nedílnou součástí procesu pěstování bavlny v Uzbekistánu je i dětská práce. Práce na polích probíhá nejenom v těžkých podmínkách, které ohrožují dětské zdraví, ale také i během školní výuky, což má bezprostřední vliv na kvalitu získávaného vzdělání.

Osmileté děti pracují v bangladéšských koželužnách, které vyrábějí kožené zboží. Mnoho z těchto dětí je vystaveno toxickým chemikáliím, které mají přímý dopad na délku jejich života.

Oblečení k nám často cestuje tisíce kilometrů. Lodní doprava znečišťuje zemskou atmosféru mnohem víc, než všechny automobily na světě dohromady a přesto její ekologickou stopu nikdo neřeší.


Přemýšlejme více nad oblečením, které nakupujeme. Zaměřme se více na nákup certifkovaného oblečení jako je GOTS nebo FAIR TRADE, nakupujme lokální značky, zajímejme se o původ věcí a nekupujme zbytečnosti. Minimalistický šatník z kvalitních kousků je skvělý způsob jak pečovat o sebe i o planetu.


2 komentáře:

  1. Je mi až trápne, keď si spomeniem na časy, kedy som bola na strednej a i ja som sa nechala pohltiť fast fashion, a v obchodoch ako H&M, Terranova alebo New Yorker som bola ochotná nechať aj celú výplatu a vreckové. Ale o to som radšej, že sa mi otvorili oči a viem, ako veľmi dôležité je bojovať proti tomu. A hlavne je dôležité o tom písať a hovoriť, lebo i napriek tomu, že mám pocit, že tieto informácie už idú z každej strany, si mnoho ľudí neuvedomuje, aký veľký problém to naozaj je 🙄
    Skvelo spracovaný článok!

    SIMPLYBERENICAINSTAGRAMNOVÝ ČLÁNOK: Sprievodca bezobalovými obchodmi — Alchemilka v Prešove

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuju Bereniko, velmi si vážím tvých slov :) Fast fashion je opravdu velmi problematický a i ty máš spoustu zajímavých článků na toto téma ❤

    OdpovědětVymazat

Copyright © frolibek.. Blog Design by SkyandStars.co